Masters Of Rock 2011

Čt 14 července 2011 – Ne 17 července 2011, festival, Areál likérky R. Jelínek Vizovice

www.mastersofrock.cz

Masters of rock ikona mezi festivaly v Evropě. Vizovice, vůně slivovice, úžasní lidé, skvělý areál, zkušení a znalí pořadatelé.

REPORT

Masters of rock den 1.

Brány festivalu se otevřely něco po desáté u první brány od sídla R. Jelínek, další brána o bezmála dvě hodinky pozděj. K Masters of rock patří zažité pravidla a ta nechyběla ani letos pro prvních desettísíc fans bylo připraveno kompilační cd s interprety festivalu.

Již tradičně festivalové podium otevřela domácí kapela Fleret, i metalový fans si příjdou na své a zatleskají a zaspívají u slivovice s domácími, tudíž start festivalu byl vydařený na jedničku.

Další kapela, která se představila publiku ve Vizovicích byla Slovenská new rocková kapela Konflikt, právě tato formace pohla davem fans Masters natolik, že jsem sám byl zaskočen, jejich show trvala bezmála padesát minut.

Alestorm - dostalo pozici třetí formace na podiu MOR, tato partička je mi známá a určitě mě dá každý za pravdu, že jich show byla jak u nich je zvykem pojatá vesele a melodicky. Piráti z Alestorm svou show zvládli na výbornou a patří jim můj hold, že se ze svojí úlohou v prvním festivalovém dnu dokázali tak poprat.

Virgin Steele - musím přiznat, že tato parta pro mě byla téměř zaručenou kvalitou o pěveckých partech nebylo pochyb a dostalo se jak vysokým pěvecký partům, tak i chraplavým pasážím a vše bylo doprovázeno neodmyslitelným klavírem. Jediné co bych této partě vytknul, by byla volba playlistu, jejich skladby znám a nutno dodat, že jejich repertoár postrádal jisté klasiky.

Bonfire - show ve znamení hard rocku,klasika nad klasiku, při procházení areálu jsem potkal spoustu starších generací a právě od nich jsem měl možnost získat postřeh k Bonfire. Kapela, kterou navštěvovali fanoušci po revoluci odpálila svojí show po půl šesté a celá show z mého pohledu neměla jediné chybičky, toho samého názoru byla i většina fans, které jsem oslovil. K Bonfire lze dodat asi tolik, skvělá, zábavná,enegrická show v podání hard rockových mohykánů.

Amorphis - finská kapela, která v předvečer ukázala na jevišti svůj um a to v podání dynamického vystoupení, které neslo prvky nejen melodického metalem,nebylo to první setkání českých fanoušků s tou kapelou a mnoho z nich si mohlo udělat svůj pohled a porovnat jednotlivé koncerty. Pro mě to nebyl přímo můj šálek čaje, ale MOR je festival kde si každý najde své.

Finntoll a Eluveitie - exluzivní setkání na podiu při společné show pod hlavičkou Pagan alliance.U společných vystoupení dvou kapel jsem vždy plný očekávání a nebylo tomu jinak ani v případě těchto dvou partiček, nepatřím přímo mezi zastánce této krevní skupiny, ale úplná neznámá to pro mě taky nebyla. Celý set nabral od počátku vysoké melodické obrátky úžasně doplněné flétnami a právě to dodávalo úžasnou energii celému vystoupení Pagan Alliance a pokud by se naskytl další možnost zajít na společný koncert těchto švícaru a finů určitě bych doporučil jej navštívit a sám bych si jej nenechal ujít. V rámci MOR byli pro mě velice příjemným spestřením čtvrtečního večer.

Hammerfall - tuto formaci v čele s Oscarem a Joacimem znají snad v každém koutu světa,jejich show bych ohodnotil jako příjemnou a velice povedenou.U Hammerfall mám co porovnávat jelikož to byl již několikátý koncert, který jsem navštívil. Poslední studiovku nemám naposlouchanou, tak pro mě bylo její představení v podstatě představením nové desky, a musím uznat, že se vyvedlo na jedničku. Joacim se svými kolegy vsadili na jistotu a novinky s kulisou starších hitů, byli krásně podáný návštěvníkům Vizovic a každý si mohl najít v jejich show to své a rytnicky si zaspívat spolu s bezmála 20 000 dalšími fanoušky. V průběhu dne se nad areál Likérky R. Jelínek honili přeháňky, v průběhu koncertu Hammerfall jsem promoknul na nit a nezbylo mě než areál opustit, tudíž jsem přišel o závěr večera v podání Moonspell.

Masters of rock 2. den

Mokrý čvrtek byl za námi a ve Vizovicích se otevřel další festivalový den, který byl bezesporu ve znamení headlineru Twisted sister. Z pátečního programu jsem si nenechal ujít vystoupení těchto kapel: Dark Gamballe, Alkehol, Varg, Ektomorf, Rhapsody of fire, Twisted sister a Airbourne.

Páteční dopolední program otevřela dvojice tuzemských kapel Nil a Tleskač,již dříve jsem se setkal s jejich vystoupeními a přiznám se, že nejsem až takovým zastáncem těchto kapela,tudíž jsem si pošetřil sil na zbytek dne.

Koncertní pátek jsem započal koncertem domácí formace Dark Gamballe. S těmito chlapíky se můžeme setkat na našich i slovenských festivalech. Se svým úkolem v poledním programu se poprali na výbornou. Jejich koncert navštívilo tolik fanoušků, že sama kapela musela být zaskočena, ale pro mě to zas takovým překvapením nebylo, protože značný podíl na návštěvnosti měli nadcházející Alkehol.

Alkehol - snad každý rockový fanoušek a příznivce chmelového moku zná tuto stálici české rockové scény. Tuto show jsem si nemohl nechat ujít, protože já sám je poslouchám již od malička. Bohužel v průběhu koncertu začalo pršet a chvíli to bylo až nad hranici únosnosti, ale dav z větší části vydržel a „pařil“ na hity Alekohol jako by svítilo. Během koncertu zazněly, jak neodmyslitelné hity, tak i starší věci a publikum ve Vizovicích zářilo spokojeností.

Varg - další v pořadí a první zahraniční kapelou byli němečtí Varg. Tuto show jsem si vybral víceméně ze zvědavosti a to že nepůjde o žádný hymnický metal hovořilo i to, že na podium naběhla parta červeno-černě zmalovaných „Vikingů“ a musím říct, že jejich koncert byl příjemným black metalovým zpestřením pátečního dne. Jejich image hovořila za vše a byla zvolena vskutku výborně. Vikingové tvrdého důrazu na chraplavý chorál. Jen škoda, že se ve Vizovicích nenašlo víc zastanců jejich stylu, protože šlo o skvělou show. Po odklepání padesáti minut se na podium začali chystat domácí SSOGE, ale ty jsem si nechal ujít, jelikož člověk musí také vykonávat potřeby pro život nezbytné a tak jsem si dopřál pozdní oběd v centru Vizovic.

Sirenia - návrat do areálu jsem zvolil na mojí oblíbenou melodickou Sirenii, ale dočkal jsem se zklamání, protože jejich koncert byl z technických důvodů zrušen. Nakonec vyplynulo, že jejich bubeník měl problémy a neodletěl. Doufám tedy že se jejich náhradního termínu ještě v Čr dočkáme. Do programu to nijak zvlášť nezasáhlo, pouze se některá vystoupení následujících koncertů časově protáhla, ale jinak vše šlapalo na výbornou.

Ektomorf - hardcore není mojí silnou stránkou, ale v očekávání jak zapadne Ektomorf do programu, jsem šel zkouknout jejich show. Od začátku nasadili vražedné tempo a chvílemi mě jejich zvuk připomínal spíše trash než hardcore a možná i to mě uhranulo a vyposlechnul jsem si jejich show, která se linula areálem likérky. Pro některé fanoušky to byla sebedestruktivní záležitost, ale já to bral z pohledu - to hlavní a zajímavější nás stále čeká.

Rhapsody of fire - nebyli na MOR poprvé. Letos jsem měl možnost vidět Fabia společně na tour se skupinou Kamelot a musím říct, že jeho forma je více než stoprocentní. Ani v budoucnu bych si nenechal ujít show, kde bude zpívat tento charismatický vokálista. Postupem času si vybudovali svojí základnu fanoušků v Čr a stále ji svými výkony rozšiřují. Ne jinak tomu bylo i letos. Z mého pohledu vynikly Rhapsody of fire na letošním MOR lépe než kdy jindy.

Twisted Sister - i Vizovice se dočkali. Právě tato stálice rockového nebe v posledních letech navštěvovala festivaly v okolních zemích. Konkrétně Bang your head navštěvují téměř pravidelně, tak bylo jen otázkou, kdy se podaří je dostat na naši hudební scénu. Psali historii a budou psát historii ;-) k jejich show a to mě dá za pravdu snad každý kdo tam byl. Byla špičková, skvostná, nepopsatelná. Setkal jsem se v areálu během dne s několika návštěvníky se slovy "jsou to vykopávky a měli by jít do důchodu". Když jsem je potkal po show tak řekli s omluvou, že před TS smekají klobouk k zemi, před tím co TS ukázali. Šlo o show bez přetvářek a hraní si na hvězdy, jak se tomu u takových legend stává. Z TS vyzařovala energie a nadšení z festivalu i fanoušků při hitech "We´re not Gonna take it" nebo "I wanna rock" či neodmyslitelném ploužáku "Price" jsem měl doslova husí kůži. TS svoji roli Headlinera festivalu měli připsanou s největším právem a to nejen pro jeden z nejlepších koncertů, který jsem v letošním roce navštívil a zároveň neskutečně vyčerpávajícím.

Airbourne - ač na mě za celý horký festivalový den doléhala únava, nemohl jsem si nechat ujít hard rock z Austrálie. Jsem milovníkem AC/DC a tudíž jsem byl zvědav, zda to co se říká o Airbourne je pravdou či lží. Tato formace nezahanbila své jméno. Parta v čele s charismatickým Joelem předváděla hard rockové šílenství na podiu MOR. V momentě kdy jsem zavřel oči při jejich show bylo nerozeznatelné, kde jsem, jestli na Airbourne a nebo AC/DC. Naprosto špičkově naservírovaný hard rock v podání této party potvrdil veškeré mínění o této kapele. Své poslední síly jsem nechal právě na koncertě Airbourn a s radostí a spokojeností jsem se odebral ke spánku a nechal volný prostor k death metalu, který jak říkali kolegové je horší než peklo samotné, tak jsem si nechtěl kazit den a své potěšení a nadšení z toho co jsem viděl.

Masters of rock 3. den

Festival se přehoupnul do druhé poloviny a já v sobotním programu vynechal jen dvě kapely. Tudíž z mého pohledu fotoreportéra to byl náročný den.

Mezi zmíněné dva vynechané koncerty patřil první a poslední koncert a to Crash Road a Brainstorm. V prvním případě šlo o nabírání sil u snídaně a v případě druhém šlo o únavu po náročném dni a sám lituju toho, že jsem nevydržel na show Brainstorm, jelikož z jejich minulého vystoupení na MOR jsem odcházel plný nadšení a zaměřil jsem se na naposlouchání této německé party.

Když shrnu sobotu, navštívil jsem tedy dohromady jedenáct koncertů. Bezesporu každý z nich ve mně zanechal určitý dojem a zážitek, ale zmínil bych se o těch nej co mě zaujali ze sobotního programu.

Vision of atlantis - úžasně sladěný symphony metal, propojení ženského a mužského vokálu vneslo do tvorby této rakouské bandy skvělý nádech. Každý by řekl "tuctovka" - klávesy, ženský zpěv. Zpočátku jsem byl toho samého tvrzení, ale při delším zaposlouchání jsem musel uznat opak. Úžasně sladěný ne přehnaně hymnický metal. Jediné co mně osobně přišlo líto byla reakce publika, ale odhaduji, že to bylo i hodinou kdy se objevili na podiu. Určitě si zaslouží v budoucnu prostor právě na MOR.

Powerwolf - u této formace se pozastavuji právě nad jejich image, která mě velice překvapila. Vyzařovalo z ní úplně něco jiného, než předvedli po hudební stránce. Šlo o nefalšovaný power metal, kdežto image odpovídala spíš horor metalu. Ale vše by se dalo vysvětlit jejich texty, které se ubírají ke straně temna. Šlo o zajímavé propojení dvou hudebních stylů. Trošku neobvyklé, ale velmi zajímavé energické vystoupení.

Seven - oslavili své narozeniny spolu s kamarády, které uvedli jako hosty své show na MOR. Nebyl to první koncert Seven, který jsem navštívil, ale nikdy předtím jsem neměl možnost je vidět v takové formě i s kulisou hudebních hostů, kteří vnesli do show pestré koření a celá show byla doprovázena pyro efekty. Blaze - ex-zpěvák Iron maiden vpálil několik svých songu do show a agresivním vokálem si omotal Vizovice kolem prstu v další části show, kdy se objevil Victor Smolski z Rage, tak se společně se Seven pustili do hitovek právě z Rage. Česká stálice v čele s Kirkem a skvělými hosty obohatila Line up sobotního dne.

Kreyson - neustále se setkávám v článcích o křižácích se slovy návrat, ale přiznejme si, že už to je nějaký ten pátek, co se můžeme setkávat s Láďou a jeho kolegy, tak dejme slovo návrat bokem a ohlédněme se do současna a budoucna. Kreyson se představil na podiu v plné formě a přivezli novinku z chystaného alba, které vyjde následující rok. Jejich show nepostrádala snad jediný hit a silnou základnu fans v prvních řadách s vlajkami. Celá show byla doplněna pyrotechnikou a byla velice vydařená. Nepochybuji, že se s Kreyson budu setkávat i nadále na českých podiích.

Ross the Boss - kolem tohoto kytaristy se metalová scéna točila zejména v období jeho působení pod hlavičkou Manowar. Jeho stejnojmenná sólová kapela dostala svůj prostor právě na podiu MOR. Metalové srdce tohoto kytaristy je stále na svém místě. Celá show mě překvapila v tom, že byla postavena právě na hitech Manowar a byl jsem velice překvapen jak se s nimi popral její vokálista.

Po Ross the Boss se na podiu objevil opět kytarový mág Victor Smolski a střihnul svůj kytarový workshop.

U.D.O. - jak říkají někteří fanoušci: malý silný dědeček s mikrofonem, ale ti kteří znají jeho éru v Accept nemůžou být zaskočeni a ba naopak si můžou říct je to on a pořád umí. Pro mě tato show byla tím nejlepším ze sobotního programu. Nechyběly hitovky jako třeba Metalheart či Thunderball. UDO se na naší scéně objevuje poměrně často a nemůžu se dočkat jeho další zastávky na Malé skále.

Guano Apes - pro mě to nebyl šálek mého čaje, ale všechno je to věc názorů. Někdo to může považovat za největší pecku, ale pro mě jejich tvorba postrádá určitý důraz, ale klidně to může být i tím, že jsem na MOR zvyklí na něco jiného a přijde mi to spíše neobvyklé. Ale jelikož je MOR festival jak jsem říkal více žánroví, tak zde byl oprávněný prostor i pro Guano Apes. Po hudební stránce je nemůžu hodnotit, ale celkově jako hudebníci na mě působili příjemným dojmem.

A já se opět po náročném pestrém hudebním dni, ve kterém jsem byl nejvíc osloven zejména Seven, Kreyson, Ross the boss a UDO odebral k načerpání sil na závěrečný nedělní den.

Masters of rock den 4.

Žádný festival není bez konce a ne jinak tomu je i v případě MOR. Neděle poslední festivalový den nám nabídnul,táke mnoho zajímavého. Do areálu jsem vypravil něco po 10 a nemohl jsem si nechat ujít klasiku v podání Törr.

Törr - znám a tudíž to byla pro mě jistota kvalitního výkonu.Nicméně další partičkou,která se vrhla na podium MOR byli švédští Steelwing, tito mladíci mě velice mile překvapili, jejich image působila na dnešní poměry trochu historicky,a připomínala spíš začátky metalové scény v podání Iron maiden,ale zůstal jsem sám v udivení jak energickou a skvělou show předvedli.Zde se mi opět potvrdilo, že se nesmí brát v potaz první dojel a můžu s jistotou tvrdit,že pro mě byli největším objevem festivalu.

Mercenary - na můj vkus dost tvrdá kapela,ale se skvělě propracovanými kytarovými párty. Nemůžu jejich koncertní set ohodnotit detailně,protože pro mě to bylo tajná neznáma,ale bezesporu své zastoupení mezi fanoušky měli.

Po Mercenary si střihli svůj set Evile, jejich show jsem vynechal a odběhnul si z areálu na oběd,po rozhovorech s kolegy jsem dostal úsudky, že pro trash, který hrají jsou ještě ,, mláďata,,.

Arkona - jediná kapela ruského zastoupení, u takového tipu kapel jsem vždy v očekávání co příjde a co bude.Příjemný a zajímavým spestřením v jejich show bylo to, že přivezli sebou kus své kultury, kterou prezentovali prostřednictvím své tvorby. Tomu odpovídala i příslušná image.Za mikrofonem divoženka s přehozem a místy hlasem připomínající mužský vokál a v jiných případech jemný goth metalovým hlásek,jejich show na MOR na mě působyla spíš smíšeným dojmem,ale určitě to bylo zajimavé okořenění letošního programu.

Další v pořadí se na podiu objevili Delain u nich jsem byl připraven na melodický metal, a nebylo tomu jinak projekt bývalého klávesáka z Whitin Tempation, již to o nich dost prozradilo a mohlo mnohým nastínit jakým směrem se jejich vystoupení ponese,Na své si jistě přišli příznivci kapel jako je třeba Epica či právě Whitin Tempation,jednalo se o skvěle propracovanou melodickou hudbu s jemným hlasem vokálistky Charlotte.Jejich sbory a propracované kytary se nesli areále pěknou 60 minutovku.

OOMPH! - nemůžu tvrdit,že by mě vůbec neoslovili,ale na můj vkus to není ono a stále to něco postrádalo,jsou spíše new metalovou formací a pro mě to byla , až příliš experimentální tvorba.

Overkill - s touto trash metalovou legendou jsme se mohli v našich končinách setkávat poměrně často,jejich show byla sázkou jistoty , alespoň tedy z mého pohledu a možná právě to nedocenili návštěvnící, kteří tento koncert začali v polovině opouštět.Nevím,ale právě v případě Overkill je to velká škoda,protože jejich set až na počáteční zaváhání ze strany zvukaře byl takřka špičkový.

Helloween - dýně se předsavili stylovými songy,ale v žádném případě se v jejich případě nesmí pohlížet do dob Mr. Kiskeho,pro mě byl Andi vždy spíš PC 69, než Helloween,ale nesmím opomenout, že svým příchodem vnesl něco jíného a nového do kapely, proto když opomenu jeho kolísání při songu ,,Keeper of the seven keys,, a v několika starších hitech,či neposlední řadě ten šíleně přepálený zvuk , který se v další časti vystoupení uvedl na pravou míru.Byla pro mě jejich show nepostradatelnou klasikou a to že jejich současná tvorba je stále populární a oblíbená dokazuje i to, že právě na MOR obdrželi od hlavního organizátora pana Jiřího Darona zlaté desky za jejich poslední výtvor z dílny dýní ,7 Sinners,, Závěr jejich show patřil bezesporu legendárním songům jako I Want out - Dr. Stein - Future World.Celá show se krásně protáhla a to co na začátku bylo v pochyb se vyladilo na výbornou.

Závěr festivalu patřil Lou Fanánkovi a Třem sestrám v jejich podání zazněli z počátku novější písně,ale nechyběli i hity jako Pijanovka - Venda či Dederon.Tím, že se protáhla show Helloween, tak došlo k posunutí začátku Tří sester,ale jejich skalní fans to nijak neodradilo.

Shrnutí a hodnocení festivalu:

Překvapení 1. den: Zpěv u Hammerfall, vystoupení Pagan Aliance. Svělý Hard rock v podání Bonfire.
Překvapení 2. den: Twisted Sister a Airbourne.TS jednoznačně nejlepší show, kterou jsem viděl ve Vizovicích.
Překvapení 3. den: Vystoupení Powerwolf a U.D.O.
Překvapení 4. den: Steelwing pro mě největší objev.Reakce fans na vystoupení Overkill.

Výhody festivalu:dvě vstupní brány, betonová plocha po celém areálu, dostatek sociálních zařízení, nízké ceny vstupenek, campy v okolí převážně zdarma, skvělě zvládnutá organizace.
Nedostatky z mé strany vše splňuje festival na výbornou,ale to je moje souzení a to festival navštěvuji 7 let.

Celkově byl festival velice vyvedený a počasí bylo v rámci únosnosti.Pořádající agentura Pragokoncert zasluhuje za organizaci velký obdiv, již teď se těším co přinese příští ročník,kdy mimo jiné festival Masters of rock oslaví svoje 10. Narozeniny.Je samozřejmě bezesporu, že festival Masters of rock spňuje všechna Evropská měřítka,až nad jejich normy a pro Českou republiku je jedničkou naší festivalové scény.V průběhu léta navštívím řadu festivalů,ale to čemu se člověku dostane ve Vizovicích to se jen tak nenaskytne.Takže za rok naviděnou na 10. ročníku Masters of rock!!!