Čt 20 července 2006 – Ne 23 července 2006,
koncert , Černá louka & Slezskoostravský hrad Ostrava
REPORT
Letos to byl již V.ročník open air festivalu Colours of Ostrava a z původního nadšeného projektu, kdy se koncerty konaly vesměs na Stodolní ulici a ve Fabriku, se festival rozlezl po celé Ostravě jak mravenci po lízátku. Letošní ročník se odehrával již na třinácti scénách, což bylo nejvíce v historií festivalu.Taktéž se celá tato hudebně-divadelní show odehrávala čtyři dny, čímž svou délkou překonala předchozí ročníky.
Celý tento kolos se roztočil ve čtvrtek odpoledne, kdy na jedné z hlavních scén odstartovala festival funky smečka Kuličky štěstí. Bohužel jsem neměl možnost být přítomen, protože Securiťáci řešili obrovský problém. Nemohli rozhodnout, jaké plemena psů jsou bojová a jaké postelová. A jelikož v přiloženém bulletinu bylo jasně napsáno, že vstup psů do areálu je povolen, kromě viditelně agresivních a bojových, měl jsem za to, že jezevčík není bojové plemeno a bude na festival vpuštěn. Vždyť i ta němá tvář má právo hudebně se vzdělávat. Omyl. Ochranka asi musela volat na Český svaz chovatelů psů, aby jim potvrdili, že jezevčíci, yorkšírové a čivavy patří mezi dekorativní plemena. Tudíž nejsou bojová. Tento problém řešili hlídači pořádku asi hodinu.
Chinaski, které jsem už stihl, mě ale stejně moc nenadchly. Jejích koncert byl jeden z dalších v jejích řadě. Jejích nudné výrazy ukryté za slunečními brýlemi vypovídaly za vše. Jen několik oddaných náctiletých fanynek je žralo jak vegetarián řízky ze sóje.
Po deváté hodině už ale na Color scéně rozjeli svou ugrofinštinu finští Värttinä, kteří svým projevem místy připomínali Adiemus nebo Eru. Příjemná poslechová muzika, podložena kvalitním zpěvem s vynikajícími hudebníky. Myslím, že jeden z vrcholů festivalu.
Pátek odstartovala už i Colours Music Stage, která byla největší a na které se postupně vystřídali tahouni festivalu. Zde to vše nastartovali Southpaw, kteří dle Colors průvodce jsou první liga české kytarové scény. Dle mne to byl stěží krajský přebor. Takoví -123 Min., kteří hráli na Tent scéně, což byl cirkusový stan pro asi třista posluchačů, byli o několik tříd výše. Jejích funky music byl precizním hudebním zážitkem.
Na hlavní scéně se po „první lize“ představili The Frames. Skupina, kterou raději nebudu komentovat, neb se pohybuje v úplně jiných vodách než já. Po třech písních jsem šel raději zhlédnout do Marleje Another Way. Ale ani zde mě muzikanti nepřesvědčili. Možná na mě působil špatný zvuk a absence světelného parku. Ty tři reflektory, které kapelu osvětlovaly, svítily jak světlušky ve Strakonickém dudákovi. Chyběly ale dudy.
Na Barvách (druhá největší stage) už ale chystali své instrumenty Mig 21. Konečně změna, konečně pořádná show (Macháček je pěkný ptáček) a konečně hudba, která mne probudila.
Ale vzhledem k tomu, že se několik koncertů překrývalo, neviděl jsem Migy celé. Na hlavním pódiu totiž začali svůj set brit-popoví Delirious?. Tato hudba mě pohladila po duši, i když se jejích koncert nesl v duchu skupin, které asi nezanechaly v kůře mozkové nějaké hlubší zářezy. Ale na Stage A to bylo v pátek asi to nejlepší, co tam zaznělo. Po těchto ukáčích vystoupili Support Lesbiens se svým hodinovým programem a buď jsem byl znavený z toho slunka nebo omámený z vepřových vůní, že mi jejích koncert vypadl z hlavy.
Za zmínku stojí ale určitě koncert Michala Prokopa a Framus Five. Vzpomínka na mládí a letní kino na Černé louce (teď tam jsou nadzemní garáže), kde jsem je viděl naposledy. Moc krásně to zahráli ti hudebníci.
A to nejlepší přišlo na řadu hned po Framusu. Táborští Sunshine mě přesvědčili o svých hudebních kvalitách. Jejích post punk je plný živelnosti. Ne mnoho českých kapel má v sobě tolik energie, jak tito hudebníci.
Co mě ale při koncertě Sunshine prudilo, byla vedlejší Global Station. Zde totiž hráli současně se Sunshine bosensko-hercegovinská směsice hip-hopu, hardcoru a jadranského folklóru, skupina Dubioza Kolektiv. Jejích hudba byla dost dobrá! Ale obě scény se navzájem přeřvávaly. Připadal jsem si jak na kolotočích. Každá atrakce jiná hudba. Už jen houpačky a řetízkač a bylo by to dokonalé. A ještě k tomu na Global stage neměli přístup všichni neplnoletí, i když si zaplatili plnou cenu za vstupenku! A to jen proto, že zde měl stánek cigaretový gigant! Hlavně že se na place před Barvami kouřila mariánka jak na srazu kolumbijských bossů v Amsterodamu.
Tak to bylo pro tento den vše.
V sobotu jsme si trochu pospali, takže první hudební zážitek mi přinesla až Aneta Langerová. No, zážitek. Tato vítězka Superstar zpívat určitě umí, ale hrozně mi vadí to její šišlání při zpěvu. Kdyby si raději dala ten piersing někde jinde, když už chce být zajímavější. Třeba…i když to by asi vadilo taky.
Po Anetě se představili na hlavní scéně polští Zakopower. Jejích hudba je přirovnávána k Čechomoru, ale byli úplně někde jinde. Spíše jsem si při jejích vystoupení připadal jak na Polských narodových slavnostech.
A tak jsme odpoledne prožili na hradě ve studně, kde jsme se chladili při pohledu na chcíplé rybičky a asi dvě stovky návštěvníků, kteří jen tak bezmyšlenkovitě chodili po nádvoří a čekali na nějakou atrakci, jak čeští turisté na turecké tržnici. Tou byli určitě Adesa z Ghany. Klauni, žongléři a muzikanti v jednom. Bohužel i oni byli rušeni z vedlejších scén.
Kolem osmé hodiny už ale začal koncert punkových Cikánu Gogol Bordello. Jejích hudba byla vlastně takovou směsicí rockového kabaretu. Perfektní pódiová show, energie a cikánský temperament. Dost mě pobavil houslista. Táhlo už mu určitě k šedesátce, na tričku Slayer, ale na housle válel jak Venca Hudeček. Dle mne byli objevem festivalu. Takových objevů bych si dal říct více.
Posledního interpreta, kterého jsme v sobotu shlédli, byl Salif Keita. K jeho hudbě se taky nebudu raději vyjadřovat, neb jeho africké world reagge mě neoslovilo. A i muzikanti nebyli určitě nejlepší západoafričtí hudebníci. Trochu mě ale šokoval svým prohlášením spisovatel, který Keitu uváděl, když řekl, že bude vystupovat „Nejlepší hlas na světě“. Takže pánové Careras, Domingo, Pavarotti, Dickinson, Dio, Deris, Coverdale jsou podle něj bezvýznamní regionální zpěváci.
Cestou domů jsme se ještě prošli kolem Barev, kde hrála Lenka Dusilová. Taky standardní vystoupení, které nevybočilo z předem nalinkovaného playlistu.
Neděli jsme začali Wohnoutem, který začal popolední parnou neděli na hlavní Stage. Kvalitní koncert. Skupina zahrála průřez svou hudební tvorbou. Myslím, že k obědu to bylo to nejlepší, co mohli pořadatelé zařadit.
Následoval Priessnitz z Jeseníku. Skupina ale hraje už dvacet let to samé. První dvě skladby se člověk zaposlouchá, ale při dalších zjistí, že je to ve stejné rovině a pomalu upadá do polospánku.
Taktéž Monkey Business byli určitě unaveni z toho vedra, které o tomto víkendu panovalo v Ostravě. Jejích koncertu chyběla šťáva. Sec se snažili, celkový dojem byl…popravdě, nebyl žádný.
Na Barvách mě příjemně překvapili Woven Hand. Toto originální spojení rockové a meditační hudby s prvky blues bylo velice zajímavé. D.E.Edwards, mozek této skupiny, svým uhrančivým pohledem a uhrančivou hudbou okouzloval všechny posluchače. Doporučují samostatný koncert v nějakém klubu.
Na Coloursu se už ale blížil pomalu závěr. Na hlavní scéně si to ještě vystřihli Cheikh Lô ze Senegalu, které bych přirovnal ke Keitovi. Ale opět nebudu hodnotit. Připadal jsem si totiž jak v nějakém baru v Dakaru, kde zrovna hrála nějaká místní world kapela.
A to už se blížil absolutní vrchol festivalu. Legenda z legend největší. Robert Plant a jeho doprovodná skupina Strange Sensation. Přesně v 9 hodin to rozjelo asi pětiminutové intro. A pak už hrála kapela jeden flák za druhým. Pamětníci si splnili svůj nesplnitelný sen. Viděli a slyšeli na živo ikonu sedmdesátých let minulého století. Viděli a slyšeli božský hlas, který plnil stadióny až po střechy. I když už bude mít Plant za dva roky 60, stále má co říct mladším hudebníkům.
A jak koncert začal, tak i skončil. Přesně o půl jedenácte vše ukončilo intro, které udělalo tečku za čtyřdenním hudebním maratónem.
Na závěr pár vět. Festival měl vysokou hudební úroveň, i když někteří hudebníci to „jen odehráli“ a mazali někde do chladna. Vedro bylo jak na Jadranu. Jen to moře chybělo. Kolem Černé louky sice teče Ostravice, do které se vlévá Lučina, ale do této řeky bych neponořil ani lopatu. Lučina totiž teče přes Havířov, kde nabere hnůj a prach ze silnic, v Šenově přibudou nějaké rozpuštěné hovna. U Nové huti se do vody přidá trochu chemie a v Radvancích a Bartovicích splašky a hovna místních spoluobčanů. Čistička zde totiž nefunguje. Takže dobrou chuť a příjemné osvěžení…
A někteří návštěvníci tuto stoku využívali k vodním radovánkám. Myslím, že pořadatelé měli návštěvníky v bulletinu upozornit na nebezpečí koupání v této močůvce. Nějaké volné místo by se v něm určitě našlo.
Dále mě štvala selekce fotografů před vystoupením Roberta Planta. Jen dvacet vyvolených…Kdo to jakživ viděl. Podle čeho se to určovalo? Podle toho kdo je významnější mediální partner? Ale vždyť právě tito „významní“ mediální partneři dají do novin jen jednu fotku. A ostatní strčí někde do šuplíku a už je nikdo nikdy neuvidí. Takový Šíp je opravdu ten pravý…To už chyběli jen fotografové z Blesku, kteří by napsali titulek: „Robert Plant ještě neumírá….blablabla“
Vždyť právě ti fotografové, kteří uveřejnili nejvíce fotek z festivalu neměli přístup do koridoru pro fotografy.
Taky se i zde, na tomto festivalu, rozšířil nesmysl s plastovými láhvemi. Hold, ekonomické lobby začíná pronikat do všech svér jak rakovina. Už to přestává být pomalu o hudbě.
Na festivalu se mi líbilo, že se udržoval pořádek v únosných mezích. Byl zde dostatek Toi Toiek a pitná voda byla volně k dispozici. Securitas byli v normě, jen občas dostali zmatený povel a ten pak bezhlavě plnili.
Tento festival doporučují všem, kdo chce jít hudbu poslouchat a nejen se na ni dívat.
KOMENTÁŘE (47)
11.08.2006 4:20
195.47.80xxx
11.08.2006 4:05
195.47.80xxx
08.08.2006 23:25
81.91.213xxx
08.08.2006 15:43
62.141.24xxx
07.08.2006 20:41
85.135.109xxx
05.08.2006 18:53
88.100.68xxx
04.08.2006 18:39
85.132.252xxx
04.08.2006 16:56
212.71.148xxx
04.08.2006 16:54
212.71.148xxx
02.08.2006 9:27
85.132.252xxx
02.08.2006 2:31
88.101.169xxx
02.08.2006 1:24
212.71.148xxx
01.08.2006 23:10
194.108.48xxx
01.08.2006 19:44
88.101.169xxx
01.08.2006 18:33
85.132.252xxx
01.08.2006 8:30
212.71.148xxx
30.07.2006 18:40
85.70.247xxx
30.07.2006 18:20
88.101.169xxx
30.07.2006 17:23
213.195.219xxx
30.07.2006 16:38
85.132.252xxx
30.07.2006 13:44
88.101.169xxx
30.07.2006 12:28
84.242.95xxx
29.07.2006 19:46
89.102.205xxx
29.07.2006 17:39
194.213.44xxx
29.07.2006 16:10
84.242.95xxx
29.07.2006 11:44
85.132.252xxx
29.07.2006 0:26
85.70.163xxx
29.07.2006 0:15
194.108.48xxx
28.07.2006 23:11
62.141.24xxx
28.07.2006 20:07
213.195.219xxx
28.07.2006 19:54
84.242.95xxx
28.07.2006 19:51
84.242.95xxx
28.07.2006 17:24
194.213.44xxx
28.07.2006 16:57
85.132.252xxx
28.07.2006 15:31
85.71.140xxx
28.07.2006 13:18
85.71.91xxx
28.07.2006 9:21
62.240.183xxx
28.07.2006 1:03
85.70.163xxx
28.07.2006 0:19
217.196.213xxx
27.07.2006 23:51
81.30.251xxx
27.07.2006 23:31
213.195.219xxx
27.07.2006 22:43
89.102.94xxx
27.07.2006 22:22
85.132.252xxx
27.07.2006 19:21
86.49.42xxx
27.07.2006 11:47
213.195.219xxx
25.07.2006 17:19
82.209.35xxx
24.07.2006 21:08
193.179.202xxx